1. |
Vlna za vlnou
03:19
|
|||
|
znám tu pár lidí
ještě nevzpomínám
poslouchám vlnu za vlnou
s mírnou ozvěnou
tak jak je to
je to všechno z mojí hlavy?
ty nápady, který se zrealizovaly
a rozhodnutí, kterejma projít jsem musela
bez hnutí jsem zase o kus dospěla
do staršího těla
jsem o něco víc smělá
už vím, co bych měla
a co bych chtěla
asi spoustu věcí
třeba čerstvej vzduch a
vyhnout se životu v kleci
trochu zběsile hledám
svoje štěstí
v nezastavitelnym proudu situací
je to těžší než bys řek
hlava vstřebává ráno
tělo už prožívá zítřek
a tak doufám
že ještě dlouho budu
chtít koukat, naslouchat
ochutnávat, cejtit
čerpat a co je třeba vstřebat
hory, jezera, moře a řeky
bouře a déšť, ulice a střechy
jsem jenom člověk taky
co se bojí a stydí
ale už když jsem přišla na svět
byl plnej cizích lidí
znám tu pár lidí
ještě nevzpomínám
poslouchám vlnu za vlnou
s mírnou ozvěnou
|
||||
2. |
Říkají
04:36
|
|||
|
myslela jsem, že až mi bude přes dvacet
že budu víc vědět
co chtít a co dělat a svýho si hledět
nevim nic
a tak to bude napořád
dokud nevyberu roli
za kterou budu hrát
tuhle společenskou hru
mohla bych znát nepsanej řád
vědět co si přát
teď hraju sama a jindy hraju ve vztahu
nicméně jsem neustále na tahu
a ten mě teď stojí hodně velkou námahu
nemyslet na to, co by bylo kdyby
a co by bylo za to
chci jít dopředu dál
kudy se tam dostanu mi nikdo neukázal
a co když neni nic novýho
tam kam se ženu a co když štěstí
štěstí tam neseženu a kdo mi radu dá
co když se mi tenhle život ve spánku zdá
byla by to denní můra a nebo motýl?
líhne se z larvy, využije sil
aby došel na svůj cíl - sám
když se motýl líhne nepotřebuje plán
říkají
spoustu rad
že se nemáš čeho bát
říkají
mám tě rád
že se nemáš pořád ptát
kdo by jako dítě tušil
že i dospělí se snaží
den za dnem
jen a jen
vylíhnout svou duši
ale nikdo neví jak na to
a spoustu rad je převzato
co teda dělat aby to stálo za to
prej co tě baví, co tě neunaví
to je to pravý, to je to správný
ale co když ani to nevim
a už vůbec nemám s kym
říkají
spoustu rad
že se nemáš čeho bát
říkají
mám tě rád
že se nemáš pořád ptát
ale sny pořád mám
i ve světle dennim
ale moc přemejšlim a často je měnim
proto se nikdy nevyplní
v původním znění
a já se radši oddávám tomu snění
z kterýho se těžko uniká
když realita nepomáhá a nijak tě nevítá
když teď bych se nejradši
chtěla někam schovat
kde začít a kam pokračovat?
|
||||
3. |
Kroky
03:15
|
|||
|
cizím městem se toulám
a nikdo o tom neví
už se setmělo
a trochu prší
pán z krámu na rohu zatahuje roletu
dáma za barem se baví s hosty
co se snaží přepít samotu
ulice pod večerem
tajemně tmavne
tvary se mění na uplně jiný
než jak je pozoruju za dne
a najednou slyšim, jak se ozývají kroky
který klapou
do rytmu mojí sloky
klapou o kostky
krok za krokem a zase znova
je to v tomhle cizím městě stejně osamělá osoba
ten chodec s sebou táhne svůj stín
a možná táhne dva
pokud má v sobě pár vín
v každym městě procházejí tím samým
vzpoměň si
jak jsme chodili pít na Žofín
vzpomeň si na nekonečný dny strávený na zídce
na ty kecy, co jsme říkávali policejní hlídce
před kterou jsem se občas schovala ve křoví
koho jsem tam tenkrát vzbudila
už mi nikdo nepoví
jak to třesklo
když flaška spadla dolů k řece
ta byla schovaná pro Oťáka přece
nechci zabíhat do podrobností
ale jsem ráda
že jsme se vyvinuli v unikátní osobnosti
co se aspoň snaží
tenhle svět ňák zlepšit
všichni to sunem dál
i když život nikam nespěje
ale neboj se, každej den se něco děje
já se teď cizím městem loudám
a prší trochu víc
|
||||
4. |
Město/City
04:57
|
|||
|
stav je moc a proces, to je síla
když padne noc a začne mě to svírat
svědět svědomí nad tim
co všechno mám hlídat
co vypustit ven a co dál sbírat
otevřená náruč - stejně nepoberu vše
šeří se, nebručet učim se
že mi vchody do hlavy
blokujou klamy a reklamy
různejch splodin
síla vázne, moc sílí
noc na dně, párty šílí
svůj svět mít každou chvíli
vyčerpá postupně všechny víly
povrch se s krásou míjí
moc ze dna kvílí
prázdno se osamotě svíjí
noc slábne den sílí
možná to zní ezo
ale nikdy neni brzo
snažit se pochopit
co zatim do cesty vlezlo
posuzovat zlo
a hledat něco výš
co drží žezlo
ale má ukrytou skrýš
ovládá běsy, dobro a lesy
město a city, mě i lidi kdesi
ovládá běsy, dobro a lesy
město a city, mě i lidi kdesi
síla vázne, moc sílí
noc na dně, párty šílí
svůj svět mít každou chvíli
vyčerpá postupně všechny víly
povrch se s krásou míjí
moc ze dna kvílí
prázdno se osamotě svíjí
noc slábne den sílí
|
||||
5. |
Národní
03:56
|
|||
|
Na Národní třídě se nepláče
ulice, která lemuje noci
noční ptáče, kam doskáče?
je to přístav, příhod a stavů
někdo by to nazýval úpadkem mravů
poprávu, tolik let polykat lávu
zamotalo by to i tu nejjasnější hlavu
chtít víc po sobě
a míň po nich
neshořet v ohni
hrát líp než jak vloni
tenhle svět ohni
jenže večer voní
neopadanym listím
centrum to jistí
co se stane
to zjistim
až zejtra.
Na Národní třídě se nepláče
ulice, která lemuje noci
noční ptáče, kam doskáče?
plní se sklenice a linie se vlní
mezitim lednice v opuštěnym bytě vrní
večer voní, stíny kloní
a moment nezačíná a nemá konce
nemám kapacitu pobrat ten koncept
v metru pozoruju svůj odraz
skrz obraz šmouhy
kde kabely pnou se
a hraju hru
ta paní s taškou
čte pohádky svejm dětem
ucítí vůni květin, když přijde květen
a ten pán ve žlutym svetru slyší šustit listí
a ten svetr
byl s láskou spleten?
a Národní třídě se nepláče
Praha je tichá
obchody zavřený
oranžová o samotě bliká
a po mně zbyde
hromada krámů
lampy svítěj
zhasínaj až k ránu
nechci jít domů ke zdem a jejich němotě
tváří v tvář samotě
pátrám po hodnotě
a vždycky najdu tebe
Tvůj dotek
rezonuje doteď.
Mám chuť na sebe napatlat
třistatřicet tři stříbrných třpytek
flitrama pokrejt zbytek.
To jsou noční vize
vysněná přízeň
a tejdny hraje dokola jedna samá píseň
vyhání tíseň, město začíná se čeřit
já nikdy ve stav bez tíže nepřestanu věřit
|
||||
6. |
Tak jsme stáli
02:54
|
|||
|
možná jsme spolu
mohli dojít do cíle
ale bylo by k tomu
třeba mnohem více píle
přesto za to stála každá chvíle
kterou mohly
naše duše a těla sdílet
vzduch se vařil mezi námi
vedl tunel z mejch do tvejch očí
měli jsme prostor nepoznaný
do kterýho nemoh' nikdo ani vkročit
tak jsme stáli
jen tak se smáli
a hudbu hráli
a ráno v dáli
lhala bych kdybych řikala
že nevzpomínám
a že mi někdy není úzko
když usínám
a pak taky, když se dovídám
že jsi s jinou ženou
doufám, že vytouženou
že budete vedle sebe stoupat
o mě se nemusíš bát
já kolem sebe nepřestanu koukat
tak jsem stála
a hudbu
|
||||
7. |
Normandie
06:27
|
|||
|
nezažila jsem nic, Vietnam ani Normandii
rodiče jak ras, rasismus, morovou epidemii
přece mě něco v hlavě tíží
třeba, že lidi k nesmyslům vzhlíží
než, aby se naučili pořádně sblížit
žijem od rána do noci, kolotoč nemíří
nikam, jen konec se postupně blíží
a mě tíží, že se s tim musim smířit
a tak píšu básně
který nebude nikdo číst
o západech slunce
výhledech, ze zapomenutejch míst
o lidech v tramvaji, co sedí a mlčí
a nikdo neví
jestli vevnitř nebrečí
jestli nepotřebujou podat jen pomocnou ruku
nadechnout se čerstvýho vzduchu
je těžký se tim zaobírat v každodenním ruchu
ale učili nás nepřehlížet poruchu
když jí vidíme, jenže je jich kolem tolik
že je jednodušší schovat se do vlastních ulit
něco při tom ulít, pak počítat nuly
zapomenout na to, že nic nejde dělat proti vlastní vůli
a mě nebaví pořád dokola o tom mluvit
tak se půjdu radši zhulit
a pak psát básně
který nikdo nečte
nevadí můj čas je stejně sečten
/
zrak vnímá strop a sluch zvuky města
strach říká stop, žádný velký gesta
znám způsob jak ho ztrestat
zatímco
stát postává ve vyšlapanejch stezkách
stezk nechám postavám na barokních freskách
a přidám se ještě dnes do klubu přátel dneška
je to klišé, půjde to pomalu a ztěžka
ale nebude už emoce, kterou bych mohla zmeškat
tak létem veď mě
chci létat ve tmě
|
||||
If you like Metastavy, you may also like:
supported by 10 fans who also own “Až vyrostu”
Nádherný song...svět se na chvíli zastaví..
go to album
Heal The World, konečně!
by Midi Lidi
supported by 7 fans who also own “Až vyrostu”
10/10. Byla to prvotřídní láska na první poslech. Krása. Jen tak dál.
go to album
supported by 7 fans who also own “Až vyrostu”
Whoa. I was not expecting this minimalist pop record to be so compelling. I liked it enough to buy it, but I try not to expect too much. Warm and inviting, but also bracing and precise, this is indie synthpop played with a joyous love for the source material. Dny, for instance, starts off sounding like New Order's Ceremony before quickly veering into brighter territory. Dukla play with heart and muscle, crafting gloriously giddy singles out of every track. This deserves your money!
go to album
featured on Bandcamp Radio Aug 23, 2022
go to album
THE MiNT EXPERiMENT Volume 1&2 LP
by J-Felix
Funky, electronic-infused hip-hop from the UK beatmaker; guests include Byron The Aquarius, MELONYX, Juga Naut, Victoria Port, and BODUR.
go to album
THE MiNT EXPERiMENT volume 1
by J-Felix
J-Felix pays tribute to the hip-hop he loved growing up in Bristol with a new project full of analog brass, strings, and vibes.
go to album
supported by 6 fans who also own “Až vyrostu”
go to album
